Když se v roce 1969 z kalifornského Berkeley ozval do světa gospelový refrén „Oh Happy Day“, málokdo tušil, že právě začíná nová kapitola duchovní hudby. Edwin Hawkins Singers, pod vedením skladatele, klavíristy a sbormistra Edwina Hawkinse, nejenže přepsali pravidla gospelu, ale přiblížili jeho poselství masám s takovou silou, že se jejich tvorba stala součástí popové DNA. A to bez kompromisů v duchovním obsahu.
Gospel, který se nebojí groovu
Edwin Hawkins si vzal klasický hymn z 18. století, „Oh Happy Day“, a přetvořil ho do podoby, která rezonovala s duší i tělem. Jeho aranžmá, ovlivněné brazilským jazzem Sérgia Mendese a vokální improvizací Dorothy Morrison inspirovanou Jamesem Brownem, vytvořilo gospel, který zněl jako radost sama. Nahrávka vznikla v kostele Ephesian Church of God in Christ na skromné technice, ale s vokály, které by roztříštily i mramorové sloupy.
„Oh Happy Day“ se stala mezinárodním hitem – čtvrté místo v americkém žebříčku, první příčky ve Francii, Německu a Nizozemsku, a přes sedm milionů prodaných kopií. A co je důležitější: píseň se stala standardem, který dodnes zpívají stovky sborů i sólistů. Elvis Presley, George Harrison, Glen Campbell – všichni se nechali inspirovat.
Grammy, sláva a duchovní kontinuita
Edwin Hawkins Singers nezůstali u jednoho hitu. Během následujících tří dekád vydali přes třicet alb, mezi nimi například „Every Man Wants to Be Free“ nebo „Wonderful!“. Jejich hudba se pohybovala na pomezí gospelu, urban contemporary a popu, ale nikdy neztratila duchovní jádro. Hawkins dokázal, že víra nemusí být uzavřená v sakristii – může se stát součástí každodenního poslechu.
Za svou práci získali čtyři ceny Grammy, poslední v roce 1993, a v roce 2007 byli uvedeni do síně slávy křesťanské hudby. To není jen ocenění za hudbu – je to uznání za kulturní most, který Hawkins postavil mezi církevními lavicemi a rádiovým éterem.
Poznámka pod čarou
Kdyby Robert Christgau psal o Edwin Hawkins Singers, pravděpodobně by poznamenal, že „Oh Happy Day“ je gospelový ekvivalent „Like a Rolling Stone“ – píseň, která redefinovala žánr, aniž by ho zradila. Hawkins nebyl jen sbormistr, byl architektem zvuku, který dokázal, že duchovní hudba může být zároveň radostná, taneční a univerzální. A to je, přátelé, opravdu šťastný den.
