Pastva (i) pro oči

Hudbu zpravidla vnímáme ušima. Ale dřív než se dotkne jehla drážky nebo než klikneme na „play“, stane se ještě něco jiného: začne mluvit obraz.

Obaly alb byly po desetiletí vstupní branou do hudebních světů. Vymýšlely náladu, slibovaly zážitek, někdy lhaly, jindy říkaly víc než samotné desky. Od surrealistických vizí studia Hipgnosis přes fantastické krajiny Rogera Deana až po zdánlivě jednoduché obálky, které se časem ukázaly být geniální – tohle všechno je grafický design, který formoval způsob, jakým hudbu vnímáme.

V téhle rubrice se budeme dívat pomalu a se zaujetím. Budeme rozebírat slavné obaly i opomíjené detaily, hledat souvislosti mezi obrazem a zvukem a připomínat dobu, kdy deska nebyla jen nosič, ale artefakt. 

Protože některé desky si pamatujeme podle písní.
A některé podle obalu – i kdybychom je nikdy neslyšeli.